O tématu

Rostoucí digitalizace hospodářství a využívání digitálních technologií na pracovišti přinášejí příležitosti pro pracovníky i zaměstnavatele, včetně nových příležitostí ke zlepšování BOZP:

• Používání systémů nebo technických postupů, které umožňují, aby systém nebo zařízení vykonával(o) (částečně nebo plně) funkci, kterou dříve vykonával nebo mohl vykonávat (částečně nebo úplně) člověk. přenáší na stroje opakující se úkoly, úkoly náročné na pracovní sílu a nebezpečné úkoly.
• Robotika a umělá inteligence podporují a nahrazují pracovníky v nebezpečném pracovním prostředí.
• Digitální technologie a technologie zvyšující výkonnost (např. exoskeletony) zlepšují přístup znevýhodněných pracovníků, jako jsou zdravotně postižení pracovníci, migranti nebo pracovníci v oblastech s omezenými pracovními příležitostmi, na trh práce.
• Lepší monitorování v kombinaci s daty velkého objemu umožňuje včasnější a účinnější intervence.
• Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, flexibilita a samostatnost pracovníků, kteří mohou pracovat z domova.

Údaje z průzkumu agentury EU-OSHA Situace v oblasti BOZP z roku 2022 ukazují, že se digitální technologie používají k monitorování hluku, chemických látek, prachu a plynů v pracovním prostředí u 19,2 % evropských pracovníků a k osobnímu monitorování srdečního tepu, krevního tlaku, polohy těla a dalších životních funkcí u 7,4 % pracovníků.

Z údajů ze stejného zdroje rovněž vyplývá, že u pracovníků na dálku z domova je méně pravděpodobné, že budou vystaveni násilí nebo slovnímu zneužívání ze strany zákazníků, pacientů, žáků nebo obtěžování či šikany: pracovníci pracující z domova uvádějí, že jsou vystaveni násilí nebo slovnímu zneužívání pouze v 7,9 % případů (oproti 15,7 % u celkové pracující populace), neboť pracují převážně na pozicích zahrnujících jen omezenou interakci se třetími stranami. Vystavení obtěžování a šikaně uvádějí pouze ve 4,4 % případů (oproti 7,3 % u celkové populace), neboť sociální izolace (včetně od kolegů a nadřízených) může v tomto ohledu sehrávat zmírňující úlohu. Stojí za zmínku, že u pracovníků pracujících z domova je ve srovnání s celkovou populací pracovníků méně pravděpodobné, že by uváděli nedostatek možnosti samostatně řídit nebo ovlivnit své pracovní tempo nebo pracovní procesy (14,4 %).

Existují rovněž výzvy a rizika pro BOZP pramenící ze zavádění digitálních technologií na pracoviště:

• Digitální monitorování, ztráta samostatnosti, intenzifikace práce a tlak na výkon na určité úrovni.
• Pracovní místa středního managementu jsou nahrazena algoritmy, které pracovníkům přidělují úkoly a monitorují jejich výkonnost.
• Ztráta kontroly práce, fragmentace pracovních míst na velmi jednoduché úkoly, které je třeba provádět standardním způsobem, zúžily náplň práce a snížení kvalifikace pracovních míst.
• Izolace pracovníků, nárůst virtuálních interakcí a ztráta vzájemné podpory.
• Nesprávná nebo nespravedlivá rozhodnutí o pracovnících vyplývající z automatizovaných nebo poloautomatizovaných procesů s využitím údajů a/nebo softwaru obsahujících chyby.
• Systémy pobídek a sankcí a hodnocení výkonnosti pracovníků.
• Nejasná odpovědnost za BOZP a použitelnost stávajícího regulačního rámce v oblasti BOZP.
• Mobilita, flexibilita, nepřetržitá dostupnost a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem.

Průzkum ESENER agentury EU-OSHA z roku 2019 odhalil důkazy o tom, že zvýšené využívání digitálních technologií na pracovišti je spojeno s psychosociálními riziky, jako je časová tíseň, nedostatečná komunikace nebo spolupráce, nejistota zaměstnání a dlouhé pracovní směny nebo nepravidelná pracovní doba.

Navíc v průzkumu Situace v oblasti BOZP agentury EU-OSHA z roku 2022 s pracovníky respondenti uvádějí, že digitální technologie vedou k tomu, že pracují sami (44 %), zvyšují dohled nad nimi na pracovišti (37 %), snižují jejich pracovní samostatnost (19 %), určují rychlost nebo tempo práce (52 %) a zvyšují jejich pracovní zátěž (33 %).

Údaje z průzkumu agentury Situace v oblasti BOZP z roku 2022 také ukazují, že pracovníci pracující na dálku z domova vykazují nárůst pracovní zátěže (33,2 %), rychlost nebo tempo práce udávané digitálními technologiemi (61,2 %), sociální izolaci (56,8 %) a značnou časovou tíseň nebo pracovní přetížení (46,9 %) častěji než zaměstnaná populace celkem.