Publikace

Článek poskytuje přehled o tom, jak se pracovníci s diagnostikovanými i nediagnostikovanými duševními poruchami různě vyrovnávají s prací, technologiemi/digitalizací a požadavky v oblasti vztahů. Přiznání duševní poruchy v práci je pro zaměstnance často obtížné z důvodu stigmatizace. Zaměstnavatelé by proto měli iniciovat, aby se kultura změnila a aby byla podporována diskrétnost a Důvěru lze definovat jako postoj, že zástupce (automatizační technologie, tj. pokročilá robotika) pomůže dosáhnout cíle jednotlivce v situaci, která se vyznačuje nejistotou a zranitelností. .

Na rozšíření digitalizované práce (zejména Práce na dálku je jakýkoli typ uspořádání práce pro práci z domova nebo obecněji mimo prostory zaměstnavatele nebo na pevně určeném místě. V této souvislosti se pozornost zaměřuje na práci na dálku umožněnou digitálními technologiemi (např. osobními počítači, chytrými telefony, notebooky, softwarovými balíčky a internetem). ) a na nárůst duševních poruch měla navíc významný vliv pandemie covidu-19. Článek pokazuje na potřebu individuálního přístupu, budování důvěry a obecného uznání, což se projeví v odpovídající regulační i organizační podpoře. Je stále důležitější rozvíjet výzkum v této oblasti, aby se zajistilo naplnění potřeb pracovníků s duševními poruchami v měnícím se světě práce.